Třebčice článeček

Byl hnusný hic

V sobotu jsem vyzvednul Toníka na nádraží,nasoukal to jeho harampádí do svýho zmenšujícího se auta a vyrazili jsme směr Třebčice.

Zatím co děti a zvláště dospělí sledovali občas nepochopitelný kousky při vystoupení kouzelníka,vybalili jsme svoje harampádí.Začli jsme zapojovat a zkoušet zprovoznit svý modely a opět se vyskytla u mýho HPI chybička.Záhadně se mi zkratoval vypínač na reglu,takže bylo ze strany Tondy dost času,aby do mně vesele rejpal,že na dětský dny jezdim vlastně proto,abych si svý modely zprovoznil,když na to doma prdim 🙂 Ale budiž mu odpuštěno,věk na to má 🙂

Tonda taky odtajnil další novinku ve svém vozovém parku,kterým je vznášedlo,od jaký firmy netušim.Provedení pěkný,jen se s nim nesmí vydat na členitější terén než je hladký asfalt nebo maximálně zámková dlažba.Bude to chtít patřičně poladit motůrek nebo spíš vrtulku na něm na vztlak,aby víc foukalo pod sebe.Pak by se to nechalo i jinde.

Tudíž jsme vybalili auta a tanka a vcelku se mohlo začít.Na chvíli se stavil i Martin s motorkou a shledal,že plácek hrubýho asfaltu je opravdu dost malý a asfalt moc hrubý,aby tam motorka mohla trochu slušně jezdit.Ale všem se líbila a tudíž se mohly rozhejbat i naše auta.Nejdřív tank a moje HPI,kde opět došlo na přejetí auta,které děti docela dostalo.Na řadu přišel Axík a nebýt jednoho zvrhlého nápadu domorodce,vysadit ho na střechu baráku a abych vyjel po taškách nahoru,aniž by se nekutálel 😀 Nahoru to celkem šlo,při jízdě dolů Axík poskočil a už se kutálel.Nebýt záchrany z rukou domorodce,který to spískal,dopadnul by o MOOC hůře.Axíka jsem pak dětem pujčil na ježdění.Když došly v Axíkovi aku a Toník s Martinem zkusili vznášedlo,který moc nefungovalo,vytahlo se TT a Sprint a děti zas trochu pojezdily.Pak přišlo na řadu FG a ještě než jsem ho rozhejbal,Tonda se už držel rádia a že pojede.Tak jsem mu to přenechal,jen děti se musely usměrnovat,aby se autu nepletly do cesty,neběhaly za nim a podobně.I dospělí se divili,ne co auto dokáže,ale co by mohlo způsobit,když jsem umravnoval děti.

K závěru jsme s Tondou dostali i buřta k opečení a jelikož nebylo dost železa,snědli jsme je radši studený.Kolem 5té hodiny jsme začli balit a když jsme byli optáni,co za předváděčku chceme,odvětli jsme že nic.Na to jsme byli obdarováni přebývajícímy sladkostma pro děti a trochu spěšně jsme vystartovali,aby Tonda stihnul vlak v 6,aby domů dorazil ve slušném čase.A pokud se dokope k činnosti,budou i nějaký fotky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.