Jen na kukačku.
Tak jsem si tak v týdnu řikal,co podniknout ve volnu,který se mi naskýtá.
Jasně daný byla expedice v neděli u Mlýnskýho Struhadla v neděli od 14ti hodin.Sobota buďto rally v Druztový,kde se mi nějak nechce čekat frontu,až přijdu na řadu nebo večerní poježdění a driftík v Líních od 18ti hodin v hospodě po pravý straně na cestě od Plzně hned na začátku vesnice.
Noo joooo,ale co v pátek?Jeden menší nápadík tu byl trošku delší dobu.NÁVŠTĚVA U NOHAJZE V KRÁMU !Joo,to je to pravý.Tak jsem trošku Tomáše Nohu Hnátka otravoval,ohledně jeho pracovní doby,jeho vytížení,zkouknul,kde vlastně ten pajzl,i když jako zaměstnanec Lestr model provozuje a trošku si naplánovat cestu.
No jo,ale kudy do Otína u Jindřichova Hradce?Nejdřív mi napadlo přes Tábor a Soběslav,ale po delší době mi to nedalo,zapojil jsem do vyhledávání trasy Mapy.cz a lepší trasa byla na světě.Přes Blatnou,Budějky a do Otína.Furt po hlavní,docela to šlo.Jen průjezd Budějcema mi trochu zamotal hlavu,jelikož značení bylo trochu jinak,než jsem zvyklý.Ještě,že jsem si napsal čísla silnic,kterých se mam držet.Prostě jsem to zvládnul. 🙂
V pátek,dneska,ráno jsem teda naložil Axíka,abych se trošilinku pochlubil a jelikož chtěl nohajz vidět i Tatřičku,přibalil jsem ji taky.Trochu v návalu adrenalinu jsem do osobáku přibral i svou osobní schránku a docela se to vyplatilo 😀 Po lehkých peripetiích z provozu na silnicích a cca 2.5 hodinách za volantem,trošku hledání Lestr krámu jsem se objevil v Nohovo království.Sice žádný zázrak,malý pultík,nějaký ten model trochu od každého,ale hlavně za pultíkem bylo vidět a slyšet Toma 🙂 Takže jsem trefil dobře.
Kecali jsme a kecali,sem tam někdo přišel se poradit či s něčim jiným otravovat :-).Po delší době Tomáš uznal ,že by bylo záhodno uspokojit i jiné potřeby než kecy o autech,tak se zašlo na oběd.Guláš v hospodě vedle nic moc,ale aspon něco.Pak se zas kecalo a kecalo.Tomáš předvedl i micro vrtulníček na infra ovládání a byla to pecka.Nerozbitný,lítá to pěkně a navíc za pár korun.
Kolem 14tý hodiny jsem se rozloučil,naložil Axíka i Tatru,zjistil,že mi opět ušly přední pneu na osobáku.Při cestě zpátky bylo trochu adrenalinu s hledáním,kde pneu dofouknout.Bud byl kompresor mimo provoz nebo nebylo nic po ruce.Ale povedlo se.Průjezd Budějkema proběhl o něco lépe než průjezd první. 🙂
A kdo by nevěřil,že jsem dojel až do Otína,TADY je jasný důkaz.Tatra budila patřičný dojem i když Axík s dlouhou boudou se taky nenechal zahanbit.